Nový přírůstek plný překvapení
Před týdnem ke mě dorazila kamarádka, jestli se nechci postarat o nalezené kotě. No nechci, odmítla jsem razantně, protože jsem se ještě nevyrovnala se ztrátou mé milované kočičky. Candýsek byla úžasná kočička...Prostě miláček. Když Vám někdo 13let spí na nohách, nedá se hned si zvyknout, že už s Vámi není. Slíbila jsem, že se přes víkend o kotě postarám a pak jí někoho najdeme. Z auta na mě ale vykoukla zrzavá hlavička a já měla pocit, že se Candýsek snad reinkarnovala..
Ještě, že jsem doma měla všechno vybavení pro kočičky. Seznámila jsem koťátko se Shanti (fenka zlatého retrívra) a myslím, že jsem ji nikdy neviděla šťastnější. Byla tak ráda, že jsme zase doma tři, že mi skákala málem po hlavě. Bylo rozhodnuto a kočička zůstane u nás.
Po dvou dlouhých dnech přemýšlení, jak se vlastně bude jmenovat, jsem jí dala jméno BONITA...Jo, jako ta samolepka na banánu :-D
Tak přítulnou kočičku jsem nikdy neviděla..Ustele si i v ohybu mé ruky, když sedím u počítače, sleduje monitor a honí kurzor od myši, když si lehnu, dělá mi šálu. Chtělo to ale návštěvu veterinářky, protože v kočička vypadala, jakoby ouškama kydala hnůj. Zanechala jsem u doktorky mírně vyšší obnos peněz (možná stočených gumičkou do ruličky?) , narvala kotě zpátky do přepravky...Přišla jsem s kočkou a odcházím s kocourem!!! :-D :-D
Takže Bonýsek?
